6. Vestálky a ukulele

Vestálky a ukulele

Všechny děti v oné slavné mezinárodní škole se učí na ukulele. Já si vždy vzpomenu na rozkošnou Monroe a protože to mám ráda horké, rozhodla jsem se, že zajedu své dcerce koupit ukulele k svátku. Nechť drnká.

Na jablečných mapách jsem si zadala "strumenti musicali" a po chvíli šrotování mi to vyplivlo, že nejbližší obchod s hudebními nástroji je kdesi u Pantheonu.

🏛

Jezdit autem v Římě je adrenalinové pobavení. Nějaké bílé čáry, blinkry, či přednosti římského autistu nezajímají. Tedy přednosti ano. Ale nikoliv ty zprava. Mimochodem "autista" je jedno z mých nejoblíbenějších italských slovíček. Hned vedle "gommista". L'autista znamená řidič. A gommista pneumatikář. No není to báječné?

😃

Parkujeme na zakázaném místě. Bylo mi však řečeno, že autisté s diplomatickou značkou jsou střeženi přísným, leč přivřeným okem. Moje poctivá nátura velmi trpí, ale zatím to zvládám.

Rozhlížím se po okolí, zda vůz nepřekáží příliš. Všude turisté. Všude samé ruiny. A jedny, ty s těmi korintskými sloupy, jako by na mě volaly:"Všimni si nás!". I poslechla jsem je a nyní přichází ta chvíle, kdy, ač horko vůkol, se odvažuji pustit na tenký led, protože o historii toho čím víc vím, tím víc nevím. Mám ale skvělé informátory: Internet, kamaráda Petra a manžela. Ten poslední toho ví samozřejmě nejvíc. Kdybychom to dali na váhu, strhl by ji.

Ruiny patří vestálkám. Jejich chrámu. Kdysi tu stál v celé své nádheře a uvnitř plál ohýnek. Ten byl pochopitelně posvátný. A nesměl zhasnout. Aby se tak nestalo, střežily ho holky. Těm se říkalo vestálky. Nebyly to jen tak nějaké slečny. Byly to panny. Posvátné. A běda, jak se nějaká spustila! To jí pak byl zaživa vystaven pohřeb, hezky na katafalku byla nesena průvodem, aby všichni věděli, a pak kdesi zazděna. Zaživa. S chlebem a vodu. Říman prostě nezabije i kdybyste ho krájeli.

Na místě, kde vestálské kněžky pohřbívali, později stál domek, ve kterém bydlela Lucrezia Borgia. Taky se na ni dostane. A to teprv budete koukat. Teď je tam ministerstvo financí. Tak. Možná koukáte už teď.