1. Fenomén "paní velvyslancová"

Fenomén "pí velvyslancová" je bezpochyby ne úplně známý 

a v literatuře ne zcela dobře popsaný. Račte se tedy dozvědět více.

🤓

Můj nový status "pí velvyslancová" mi přinesl změnu života o 180°. 

Především mě zaskočilo divné volno, prázdno a samota. Postupně jsem pochopila, že je to něco, co prožívá velká většina pí velvyslancových. Nehledě na rasu, národnost, či věk.

Ženské protějšky Jejich Excelencí se vyznačují tichostí, distingovaností, vstřícností a velmi nápadnou vděčností za jakoukoliv projevenou pozornost. Jelikož jsou ze svých obydlí vypouštěny pouze v případech, které si žádají jejich doprovod, tedy na oficiální společenská jednání, nezbývá jim, než se bavit jen o povolených tématech. Počasí, školy dětí, kulturní události, popis místa bydliště. Ideálně nepřesný, aby nebyla narušena bezpečnost VV.

Smí jezdit v diplomatickém voze se svým manželem, ovšem nesmí zabrat nejbezpečnější místo. Tam nepatří, ačkoliv jsou ženy.

Připomíná mi to rošádový mechanizmus, který lze běžně zažít v restauracích v Japonsku. Jídlo tam přinesou nejdříve muži. Rošáda pak nastává jste-li tam s gentlemanem. Ten okamžitě přesune jídlo ženě a vzdá jí tak úctu.

🏁

 Pokud tedy nutně potřebujete vědět, jestli je Váš přítel muž na úrovni, nebo hulvát, vezměte ho v Japonsku do restaurace. Nebo se staňte pí velvyslancovou a jeďte se svým mužem v diplomatickém voze.

Manželka velvyslance také nesmí pracovat. Tedy rozhodně ne jen tak někde, kde by se jí zachtělo. Opět kvůli ochraně VV. Stát jí dává odměnu za to, že žije o samotě, zavřená v tzv. rezidenci. Zde pak působí jako uklízečka, jako žena v domácnosti, jako vychovatelka, jako kuchařka a ve výjimečných případech jako dekorační dáma do společnosti, kde se ideálně dohovořívává dvěma, třemi cizími jazyky. Ty osvícené se pak za svého muže ještě modlí. Vytváří mu zázemí a poslušně čekají na jeho unavený příchod domů z jeho naplňující zajímavé a velmi dobře ohodnocené práce. Státní odměna však nepřichází jí. Nýbrž manželovi. A je na něm, zda jí tuto částku dá, či ne.

Ano, milý čtenáři, stále jsme ve 21.století.